Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePocit
28. 06. 2001
3
0
1393
Autor
riv
Když jsem tohle dopsal, tak jsem si uvědomil, jak se plácám pořád v tom samém...
Pocit
Jsi tak blízko a přec tak cizí,
myšlenko, jenž bloudíš v tmách.
Jen uchopit tu krásnou vizi,
vše se hroutí zvolna v prach.
Proč jen nelze šťasten být,
tu odpověď měl bys´ znát.
Zavraždil jsi v sobě cit,
a zrazen byl už mnohokrát.
Ať jiný zvládne tuto krizi,
s láskou nelze si jen hrát.
Pocit strachu zvolna mizí,
už chceš jen snít a… milovat.
Sákriš, to mi jde přímo z duše. Tedy chtěl jsem spíše říci z mého kamenného srdce.
Je to opravdu skvěle procítěné a musím bohužel konstatovat, že se stím naprosto ztotožňuji.
Tip.
V tom samém se člověk většinou plácá proto, že neumí nebo není ochoten změnit svůj postoj k životu a lidem. Mít krásné a vzletné myšlenky či sny nestačí, pokud děláme ve svých "činech" stále stejné chyby. (ber to jako drobné šťouchnutí) Básnička je pěkná, trochu z ní čiší beznaděj. Jako bys něco nechtěl řešit... ale s láskou nelze si jen hrát... TIP!
Mohican: Jo, jo, trefil jsi se jako vždycky, nechci nic řešit a vím, že z láskou si nelze jen hrát, i to jaký je někdy propastný rozdíl mezi slovem a skutkem :-(.