Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽivot
29. 04. 2008
1
2
497
Autor
Roof
je to jen můj pohled na to, jak to všechno se mnou jednou skončí, nejen se mnou :))
Hvězdy jak hřeby
přibité na obloze
dívají se dolů
sledujíc za rozbřesku nás
nás mravence existence
té, která je tak
nestálá jako samy hvězdy
jako Měsíc
jako nebe
mění se každým okamžikem
každým zafouknutím větru
každým rokem
a nakonec skončí
v chladu, tmě
a pod zemí
2 názory
vznešeně vzletýný úvod, pak se to rozklížilo a závěr to zase slepuje, ale.. nemůžu si pomoct, druhá sloka mi to staví do takového toho filosofického nadpozemského světla, jakoby vytržení, který mi zrovna teď není moc příjemný, možná tím, že je ráno :o)
být to jen miniatura z první sloky, byla by mi milejší, ale *