Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMotýlí
02. 05. 2008
0
0
521
Autor
pajik
Poznávám střepy vlastní mozaiky,
vychází vstříc zvolna.... štěrbinou nitra,
rozvírající náruč pouhou přítomností.
Dávají nabídnout části korunovačních klenotů
zapomenutého dědictví vlastního bytí.
Vítám tichých hostí, průhledných motýlů své duše
a s lehkostí pobídnu k prostřenému stolu.
Pohasínám světel neb jejich oči přivyklé tmám
žhnou svým vlastním zdrojem.
Neubývá nic času, jsem hostinou co přichází......
vychází vstříc zvolna.... štěrbinou nitra,
rozvírající náruč pouhou přítomností.
Dávají nabídnout části korunovačních klenotů
zapomenutého dědictví vlastního bytí.
Vítám tichých hostí, průhledných motýlů své duše
a s lehkostí pobídnu k prostřenému stolu.
Pohasínám světel neb jejich oči přivyklé tmám
žhnou svým vlastním zdrojem.
Neubývá nic času, jsem hostinou co přichází......