Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTy zasraný čubky nás zlomily
15. 05. 2008
0
0
590
Autor
cigaretovy
Ty zasraný čubky nás zlomily.
Vzpomínám si, jak jsem byl něžný.
Jak jsem se cítil křehký.
Jak jsem dělal snad všecko aby mě aspoň jediná náhodná měla ráda.
Teď je mi třicet.
A vidím ty roky jako vyhozené z okna.
Vidím ty tváře, to nic co jsem si myslel že je všecko.
A bolí to.
Bolí to jako když jedeš autobusem a posloucháš lidi
a slyšíš se v tom co říkaj a slyšíš v tom jenom zmar.
Jak jsem slabý.Kdyby teď přišly dvě dívky, jestli jako nešel bych někam s nima,
co myslíš?
Co myslíš že by mě zlomilo? Slintal bych jako bernardýn a
líbal jim nohy a pochcal bych se štěstím.
Čím si myslíš, že by to bylo?
Jejich je království nebeské.
Jejich jsou všechny věci.
Moje je jenom zapomenutá něha.
Moje je bolest, neskutečná, 20 let dlouhá.
Moje je touha.
Bylo by to tím, že bych si říkal - tolik let jsi to zkoušel,
ten svět je tady, prostě jsi chodil po blbejch cestách.
Prostě si hnípal nad píčovinama,
prostě sis odpíral.
Prostě
seš debil, seš idiot, jestli tvé jemné,
tak křehké city a náklonnosti,
seš debil, kdy jsi cokoli cítil,
seš debil jak jsi vstřícný
jsi idiot když seš dobráček, co se nechá,
jsi idiot, když se usmíváš, jen co se usměješ,
jen se ušklíbají.
zabij je všechny, jednu po druhé je zabij.
zabij je všechny, jednu po druhé je zabij.
zabij je všechny, jednu po druhé je zabij.
zabij je všechny, jednu po druhé je zabij.
Vzpomínám si, jak jsem byl něžný.
Jak jsem se cítil křehký.
Jak jsem dělal snad všecko aby mě aspoň jediná náhodná měla ráda.
Teď je mi třicet.
A vidím ty roky jako vyhozené z okna.
Vidím ty tváře, to nic co jsem si myslel že je všecko.
A bolí to.
Bolí to jako když jedeš autobusem a posloucháš lidi
a slyšíš se v tom co říkaj a slyšíš v tom jenom zmar.
Jak jsem slabý.Kdyby teď přišly dvě dívky, jestli jako nešel bych někam s nima,
co myslíš?
Co myslíš že by mě zlomilo? Slintal bych jako bernardýn a
líbal jim nohy a pochcal bych se štěstím.
Čím si myslíš, že by to bylo?
Jejich je království nebeské.
Jejich jsou všechny věci.
Moje je jenom zapomenutá něha.
Moje je bolest, neskutečná, 20 let dlouhá.
Moje je touha.
Bylo by to tím, že bych si říkal - tolik let jsi to zkoušel,
ten svět je tady, prostě jsi chodil po blbejch cestách.
Prostě si hnípal nad píčovinama,
prostě sis odpíral.
Prostě
seš debil, seš idiot, jestli tvé jemné,
tak křehké city a náklonnosti,
seš debil, kdy jsi cokoli cítil,
seš debil jak jsi vstřícný
jsi idiot když seš dobráček, co se nechá,
jsi idiot, když se usmíváš, jen co se usměješ,
jen se ušklíbají.
zabij je všechny, jednu po druhé je zabij.
zabij je všechny, jednu po druhé je zabij.
zabij je všechny, jednu po druhé je zabij.
zabij je všechny, jednu po druhé je zabij.