Jiskra

Vyjmečných slov pár chtěl bych vám říct, kdo jste vy a kdo já, sám třeba nepoznám víc. Ve světě temno a v temnu záře, bliká tam dál, tam kdesi v páře. Schoulená jako rtuti kapka, kdo zaváhá nepozná její světlo zevnitř proudící. Na schodech sedím, přemítám tu dále, že plno je v tom sále, ven vyhnali mě se svící, ale já stále i nadále poslouchám noty blednoucí v přílivu nicoty, i když se svící. Ale i v temnu mocně tu houstnoucím, jiskra mne oslní, čekám, že zhasne, přec stále září. Je mi tepleji, jak záře se blíží a já nejsem sám. Již nechci dál spát a snít, když stačí jen vstát a tóny záře poslouchat.