Ač k bídě nemám daleko
a slz tvoří se mi mnohdy moc,
stačil by mi k radosti,
dotyk ranních ros..

Ač dosti smutku ve dne mívám
a oči mé jsou slepé,
netrvá to dlouhých chvil,
kdy je zase lépe..

Ač cesta k štěstí bere sil
a zůstat bere více,
nezůstanu a půjdu dál,
dokud nezradí mne plíce..