Coca-cola a já

Byla jsem vždycky tlusté, rozmazlované dítě. Jako druhá dcera v rodině kde peníze nebyli nikdy problém, a kde matka žila jen svými dětmi, jsem si lebedila jako v bavlnce. Nikdo mě sice nenaučil jezdit na kole, nebo lyžovat, ale v centru Prahy jsem se bez těchto dovedností celkem obstojně obešla. Místo sportů jsem se naučila trávit čas doma, u televize a s pytlíkem brambůrků. Tak to bylo na základní škole. V té době taky začala moje závislost na coca-cole. Nikdy jsem nepila obyčejnou vodu, nechutnala mi. Coca-cola se u nás doma kupovala pravidelně. Sestra a matka ji měly taky rády. Nikdy jsem ovšem nepřemýšlela o škodlivosti takového to způsobu života, až do doby než jsem začala chodit s mým současným přítelem. Již jsem vyrostla z telenovel v televizi, a z přejídání se. Našla jsem i zalíbení v určitých tělesných aktivitách, avšak colu jsem pila dál. Když si toho přítel – zarputilý zastánce správného životního stylu – všiml, začal si ze mě nejdřív utahovat a pak mi tento hříšný americký nápoj zakázal. Řekla jsem si : oukej, zkusím být víc uvědomělá a přestanu ničit moje tělo neustálou chemií. Problém ovšem byl, co začít pít krom sladkých limonád. Voda nepřicházela v úvahu. Tak jsem přešla na zelené chlazené čaje. Byli velice dobré, osvěžujcí a já se cítila skvěle. Coca-cole sem se obloukem vyhýbala. Nebylo to ani tak těžké jak jsem čekala. Zařadila jsem do svých zakázaných věcí také nezdravé produkty z fast foodů, a pamlsky jako jsou chipsy a oříšky. Přítel mě chválil, a byl semnou spokojený. Jenže pak se mi začalo protivit, jak když jsme spolu, nemohla jsem si skoro nic užít. Večer když jsme si pouštěli film, se to již muselo obejít bez zmrzliny jako dřív. Šly jsme do zoo, a u stánku na Langoše, které tak miluji, byla fronta až ven, jenže bez nás. Nejvtipnější ovšem bylo, když jsem zjistila že můj nejoblíbenější čaj NesTea, je produktem – čeho jiného než firmy Coca-cola. A tak jsem se dostala tam kde sem teď. Nechci už pít jen výhradně colu jako dřív, ale bez výčitek si jí dám, když si chci zpříjemnit náladu. Když jsem s přítelem, nechci myslet na zdravý životní styl, chci si jen užívat. Možná je to nezodpovědné, ovšem jak se říká : “ žijeme jen jednou“. Někdo možná dělá všechno proto, aby žil dlouho a zdravě, ovšem já bych potom z toho dlouhého života nic neměla. Proto radím, užívejte si, dejte si v příjemných chvílích zmrzlinu a zapomeňte na kalorie !

---