Nic

Je fajn se pořád vracet...díky Milly.

Asi už víš, že i tenhle pocit přechází.Tvá báseň je výstižná...*

:-)))

Myslim. že jako hnojivo pro kytky budeme možna užitečný všichni...

*!

*!

podívej Lampáři, nejsme recyklovatelný, možná to je dobrý téma na modlitební, co říkáš?

Vcelku depresivní výtvorek, ale přitom hodně obrazný, je to pokračování prologu z minulého díla, cítím z toho úplně stejnou atmosféru. Zaujal jsi.

"Věčnost a moment - co je víc,
Co je všechno a co je nic..."
Nezaměřuj se na nic - zaměř se na všechno!
(nesmyslný paradox -
- ale já vím, že mi rozumíš...:) )

Někdy, když jsme až úplně dole a níž to nejde nicotou a smutkem bezužitkovosti, v úžase zjistíme, že stojíme nejvýš, to pro sklonění, blízkost a pomocnou ruku. Ta jeho není ukrácena, aby nemohla zachraňovat... rozumíš ?

Přežveknutej se cejtim dost, ale nakolik jsem za recyklovaného považován v globálním kontextu, to ti nepovím.

Taky se ptám!!!! A chci být vůbec recyklovatelný??? Raděj ne!!! Ale i tak jsem byl šťastnej, když jsem tě čet!
Tip!