Jsem optimista?

Koutkem levého oka koukám do kouta pokoje,
má mysl bouří a tančí, dme se jak vlny příboje,
někdo uvnitř mé hlavy, já netuším kdo to je,
znovu a opět nucen jsem svádět ty souboje.
problémy temné a hřmotné, jak obrovské sekvoje,
deprese mění tvar, skáče, ničí mě, rotuje,
jako kouř v plicích, chvíli stojí, pak putuje…
den je jak leguán, pomalu temně se zbarvuje,
s ním roste můj strach, ten démon se formuje,
jak tlustý chlap sedí, do mozku jehlou mě tetuje,
má vůle se scvrkla, lesba co kouří a fetuje,
srdce mi prasklo, v křeči jen krvácí, běduje,
můj život je stín, mizí a s koncem teď obcuje,
delirium duše skoncuje, můj stav, co uvnitř je,
se jmenuje