Tolik nevyřčených slov

Tolik nevyřčených slov

(Věnováno Zdeňce Vařekové, mé milované babičce)

němý výkřik do tmy až příliš jasného dne

pohled jako zrcadlo odrážející bolest duše

a v ní tak prázdno, tolik

nevěřím i když vím, že tato slova nelžou

chci se rozběhnout ale stojím, čekám

ale v domě tak prázdno, tolik

hledám tě v temnotě svých snů

děsím se světla, které odhalí, že už tu nejsi

a že mi tak chybíš, tolik

vidím tvou tvář, pamatuji si tvou vůni

hlas a smích i náš poslední dotek

a čas je v prach změnil, tolik

tolik lásky zbylo v mém srdci, kterou jsem

Ti chtěla ještě dát!

a Ty jsi mi umřela babičko!!!