Příběh na pokračování?

Je jednoduché tě ztratit, když to čekám. Když vím, že to skončí tak , jako vždy. Proto je mi fajn a uronila jsem jen pár slz. Je to zvláštní, když pomyslím na tu spoustu času, kdy jsem se kvůli tobě trápila. Najednou, však stojím pevně na nohou a všechno vlastně nevidím tak černě. Je to asi proto, že teď konečně vím, na čem jsem. Že jsi mi konečně řekl jak to je. Bylo by strašně jednoduché tě nenávidět. Snad by to i šlo. Jenže já to tak nechci. Nemám ráda, když jsou věci jednoduché. Od toho se taky odvíjel můj dosavadní styl života, ale dnes mám tu energii, ten elán něco…aspoň něco malého v mém životě změnit.

Řekne se to hodně lehce, chci něco změnit. Jenže, když už člověk posbírá všechnu tu energii, kterou v tuto chvíli mám, tak teď zas netuším co změnit. A to je docela na nic. Takže, předpokládám, že se nic nezmění, ale takhle už to dál nejde a vím to já, ty i lidi kolem mě. Dnešní den je vlastně úspěšný, protože jsem získala kamaráda, pro kterého moc znaenám a jsem pro něj něco jako sestra. To znamená hodně, aspoň si to myslím. Navíc, přátelé zůstávají, partneři většinou ne. Dá se říct, že jsem tě získala, a ne na krátkou chvíli.

Však, je tu jeden veliký problém, nevím, jak dlouho mi toto odhodlání zůstane. Znám se, a vím, že mi to často dělá problémy. V tomhle případě bych ale tak pesimistická nebyla, protože to zas tak těžké není.Víš co? Já jsem vlastně ráda, že jsem tě ztratila, protože tím jsem tě získala. A lidi, ať si o tobě říkají co chtějí, já vím svoje a to mi stačí. Právě jsem dopila sklenici vody, a hledám v tom nějaký hlubší smysl, něco jako filozofie…dnes to asi nepůjde, snažím se vidět věci tak nějak přímo a dívat se problémům a změnám přímo do očí.

Jo, mám to… to je ono. Přišla jsem na to, co chci změnit. Chci zase stát na rovné zemi a stavět se k problémům přímo. Nechci se skrývat, snít a zase padat na zem. Chci na té zemi být pořád, a věřím, že i tak se člověk může mít dobře.

Děkuju ti, že jsi mě zraňoval, psychicky ničil, dával mi plané naděje a hrál si se mnou. Moc ti za tohle všechno děkuji, otevřel si mi oči. Díky tobě, jsem zjistila, že nemůžu jen čekat, s nějakým ideálem v hlavě. Musím stát, a pokud možno jít dál.

Se vší nenávistí, láskou, lítostí, apatií a smutkem tvá „sestra“