Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sluha

25. 09. 2008
0
3
1001
Autor
Gorik

Tak jsem si zkusila pohrat s kratkymi vetami. Je to takovy mensi experiment. Aby zabral a vy jste z toho neco meli, tak se pokuste cist cely text presne podle interpunkce, jinak to postrada smysl, prijemnou zabavu:)

Chladný večer. Vítr štípal v tvářích jako malé jehličky. Zas a znova. Šum listí na stromech. Bude listopad. Tma. Dopadající umělé světlo. Řada lamp ozařujících ulici. Pár pytlíků létajících si vzduchem. Vítr si s nimi pohrává.

 

Z ponurého šumu se ozývá klapot bot. Jedna osoba. Spěchá. Má strach? Srdce mi bije! Ozvěna podpatků. Adrenalin! Už se neovládám. Chci zaútočit. Moment! Je tu ještě něco. Nepatrné ťapkání, že by malé dítko? Slyším tlukot srdce. Má strach! Bojí se o holý život. Voda? Ale ne! Krysa v kanále!

 

Soustřeď se! Musíš přinést pánovi kořist. Jinak z tebe bude posluhovač! Poslouchej pozorněji!  Ano! Ozvěna podpadků. Vůně mladé ženy. Osmnáctka? Jakou barvu vlasů má? To není důležité! Chci ji! Musím ji mít! Počkej si, až se k tobě přiblíží. V klidu setrvej na svém místě. Za chvíli bude pod tvojí větví!  Připrav se.

 

Ale ne! Co to je? Kde je ta osmnáctka??? Nemohla se ztratit. Bolest!!! Ztuhnutí všech svalů v těle. To není možné. Ne! Cítím její dech. Je zatuchlý. Mám strach! Bude jí víc než osmnáct. Chce se mi na záchod. Kousne mě? Ne, ona nesmí! Vzpomínka na mého pána. Pád! Bolest hrudníku. Co se stane? Tisíc variant jak zemřít během vteřiny. Má pevný stisk.

 

Provaz na rukách. Co se děje? Ohromná síla. Ne! Nechci pryč. Zvedající se rychlost. Vítr je nepříjemný! Mám zavřené oči. Nesnáším výšky. Klesáme. Ta budova pod námi! Budova mého pána! Dopad. Zlomené koleno. Stupňující se bolest. Zatemňuje mi mozek. Už se nezmítám v bolestech. Uvolněně se vznáším k mému pánovi. Nesplnil jsem úkol. Zůstanu v této bezbranné schránce navždy!!!

 

Šok! Bolest byla nesnesitelná. Omdlívám. Po těle se mi rozlil příjemný pocit. Už je mi všechno jedno. Oddávám se té slasti.

 

Noc? Noha a hrudník v pořádku. Po ranách od provazu ani stopy. Cítím se být silný. Mám lepší zrak. Pocity….chlad, bolest, zklamání…. co  to vlastně je? Nic necítím! Na rtu mi ulpěla krev. Oblíznu ji. Zachvěji se slastí. Můj pán mě vyslyšel!

 

„Ne, už nejsem tvůj pán. Jsi sám svým pánem. Tady máš menší předkrm, musíš začínat postupně“ Křehká dívka s poraněným krkem. Krev na jejím krku. Vzrušení! Musím ukojit hlad!

 

Ano, jsem svým pánem!

 


3 názory

Petrusha
25. 09. 2008
Dát tip
tak nejako ... :)

Gorik
25. 09. 2008
Dát tip
No proste zkouska:) Nekomu se to libi a nekomu vubec. Takze patris asi do druhe skupiny:( Tak treba priste;)

Petrusha
25. 09. 2008
Dát tip
ale tie vety sú skutočne strašne krátke ... pôsobí to hrozne sekane :((( sú pasáže, kam sa krátke vety skutočne hodia, ale celý text? je to ako mleté mäso na biftek dá sa to ale šťava uteká

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru