stárnutí

zkouším něco novýho... snad to není tak zlý...

šedý oči-
upřený
kdovíkam,
neposloucháš
nevnímáš mě
co je ti?
tvoje přítomnost je jen
variací na nudu,
víš

na jedno sfouknutí už
nezhasneš svíčky na narozeninovým dortu,
tohle by tě mohlo unavit
vážně

radši si běž vzít
svou Doporučenou Denní Dávku
inspirace,
ať si tě nespletu s někým,
na čí jméno si teď zrovna nevzpomenu(skleróza),
ale vím určitě,
že byl hrozně
nudnej,
tak se podle toho zařiď,
nebo si najdu někoho jiného...
koho?

vždyť
celý dny posedávám
v tom starým houpacím křesle
a je pořád těžší najít
sebe
v tom skleněným odrazu zrcadla,

jsi stejně krásná jako vždycky miláčku,

tak proč mi to teď najednou zní jako
urážka?

zlato
starých dobrých
zašlých časů

-naše svatební prstýnky 
už nás nedonutí říkat
i love you,
škoda

a vůbec...
co takhle si někdy vyrazit do společnosti?
jen tak
jako dřív
prosím

/naivní úsměv/

to není moc dobrý nápad, drahá,
bude tam spousta lidí a pak...
stejně už všichni jenom čekají,
až budem dva metry
pod zemí,
na peníze, co po nás zůstanou,
ostatně jako všichni...

co to říkáš?jak by mohli?!

/shovívavý úsměv/

copak my stárneme?!

---