Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Na rozloučenou

11. 10. 2008

435

Autor

Sigisek

NA ROZLOUČENOU

Až na pomníku rozsvítím ti svíce,
jež plamínek se zmítá mezi květinami
až vítr osuší mé uslzené líce
až dopovím,že vím,že jsi tu s námi.

Poslechnu si pak tvojí píseň
slyšíš??už kamarádi struny ladí,
se smutkem se tu mísí tíseň,
když pohled muj tvé jméno hladí.

Snad tóny mojí melodie
vyletí výš až nad mraky,
do říšé snu kde kouzelný je
děd Vševěd mezi oblaky.

Do říše snů a dlouhých cest
kde není dnů a není měst
jen věčná láska,mír a klid,
kde můžeš nekonečně snít.

Kde všechno má svuj stálý řád
kde nemusíš se bát mít rád.

Kde mužeš čistou pravdu znát.
i když tóny nedolétnou
do říše snu tam v onen svět
tam budou vždy znít notou stejnou
neb nelze na ně zapomět.

To jenom stopy tvoje dávno vítr svál
vzpomínky v srdcích
však navždy žijí dál...

3 názory

Torolfita

12. 10. 2008

Dát tip

Je těžké, když někoho ztratíme... popis pocitů je dokonalý i ta snaha se konejšit říší snů a dlouhých cest... trochu říkankovité (ale já psala hodně podobně).