Tiskař

cosi mě tíží
a proto znovu uchyluji se
do dílny nad dřevěný rám
posbírat zbytky ocelových kulek
abych zas vysadil
růže z jara

(je třeba pěstovat květiny)

nejprve si umyji ruce

venku je trochu chlad
co trochu spadl z hvězd
uprostřed noci podzimního nebe
v šest

voní tu listí
kousek za dveřmi je sad
a ruce pro přítele
jež chtějí objímat
ty tiskni
ty tiskni

dokud neochabnou
a´t jsou vřelé

(jsou to důležité drobnosti)
(je třeba pracovat)

pod černou lampičkou
je dubová deska stolu
na ni si pomalu vyskládám
kus života

jako je hrníček s čajem
tužka, blok
vzpomínky na spolužáky
a pravítko

s úhloměrem na přesrok

pak utřu si ruce do hadru
co je od barvy a vazelíny

abych měl čisté dlaně
né všechno špiní
a všechno není čisté

a né všichni kominíci

jsou i optimisté

(i když nosí štěstí)

(je pěkné vážit si kominíků)

Je příjemné mít všechno připraveno

Ze tmy vchází pod světlo

Jen ruce

Ten zbytek není vidět

Musím být pečlivý a přesný

a tisknout

Upřímně a pravdivě

Když cosi tíží

Uchýlím se sem

Do dílny nad dřevěný rám

Posbírat střípky

A vysadit růže

K pomněnkám