Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kuličky

15. 10. 2008
2
4
1214
Autor
America
ohořelas mě, i já tě ohořím
v naducané peřince
v kolíbce dokruhu zapálené
uši si čistím cukrovou vatou
fixem si značím nároží, jež mi patří
umanu tě pouťovou větou
ampliónem z centrifugy
odstředivou silou, co tě vyhodí ze sedla labutě
na pohyblivém rameni

spadneš do písku
otlačí se ti do něj zadek a já
se na tom místě zahrabu
jako želva své vejce
narodím se znovu a odejdu v moře
které mě pohladí nekonečnem rukou
kde mě sůl bude šimrat jako tráva
mezi konci prstů
tam kde končí prsty
začíná totiž astronomie
vyfouknu obláček ve tvaru fráze
a moji duši rozvane vítr
chytáš ji do vlasů, ale marně
jenom pár bublin, v nichž jsem usídlený
jako v srdci atomu
zbytek skáče po podlaze podobný nezbedným hopíkům
kývají se mi z toho hlavy
je mě tolik, a přece si připadám lichý
tak už si cvrnkni

4 názory

America
21. 10. 2008
Dát tip
Tohle mi nedělej, ne tady:)

jt
21. 10. 2008
Dát tip
:-)

Honzyk
15. 10. 2008
Dát tip
.........a ta prosba je recena proste....a jednoduse....obycejne: to dokaze malokdo, ja myslim si, ze nejhure pise se o obyc.(ale zdanlive) vecech...- diky honzyk

Honzyk
15. 10. 2008
Dát tip
...........tak nadherne "vnitrni" personifikace kulicky, ....a do toho vlozene ´jakoby´ archaismy, zde vsak zneznele a hozene do elegos civilos:"odejdu v more"..no, nepodlejzam, ale todle je, myslim teda ja, basen, no...***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru