Už je zpátky

Sedí před zapálenou svíčkou

biograf života na plátně očí

minulost schovává před sudičkou

budoucnosti, co nikdo nenatočí.

Štěstí usedá duši na květy

srdce tančí a nezná vinu

do oblak píše jako před léty

neboj se já nezahynu.

Už zvládá radosti i smutky

křičí, kdekdo slyší to volání

ozvěna opakuje bez pohnutky

lásko, kdo se ti ubrání?

Žene jí touha, víra i naděje

když upadne, zanadává a pak se usměje.