Po stopách

    Po stopách

 Po stopách jít
 a dojít,
 kam oči tvé tě táhnou.

 Po stopách,
 chladným sněhem zavátých,
 které oči přečíst nedovedou,
 se nechat vést,
 k duši tvé, zaváté.
 
 Chladným poryvem větru byčované.
 
 Po stopách jít
 a nechat se vést,
 mezi obelisky
 tužeb zkamenělých.
 Věčně čekajících na teplo z dlaní,
 které k nim nedosáhne.
 
 Po stpopách jít,
 bláhové snění odhodit
 a nechat se vést.
 Světlem jenž ve světě chladném,
 pomalu dohasíná.
 
 Proto musíš jít
 a tvář svojí nastavit,
 to mu jemnému a slábnoucímu dechu
 jenž nedosáhne na živé
 a jen zrcadlí se v očích mtrvích.
 
 Po stopách jít
 a nechat se vést srdcem,
 krví, která cestu ukáže.
 Mezi hroby zarostlou
 suchým kapradím,
 zvadlými listy vřesů
 jež tu bláhově někdo vysadil.
 
 Nechat se vést a jít.
 
 Hlavně pryč
 od rozbitých snů
 a polozbořených iluzí,
 hradů nedostavěných.
 
 Hlavně pryč
 od všech těch představ,
 které jako torza tu stojí
 a nic neřeknou jen mlčí
 v tichu prázdném.
 
 Po stopách jít
 a nechat se vést pryč.
 
 
 
 
 

---