Reinkarnace

V příštím životě chci být potulnou černou kočkou

Na zimu mizet světu z očí a nemít pojem o čase

choulit se do klubíčka tím víc, čím míň by hřálo

pozorujíc pulsující město z jeho vlastního hřbetu

Denně sedávat ve tvém okně

občas z recese přejít pověrčivým přes cestu

Vnímat jen hlasy bez příměsi slov

Lovit v zapomenutých sklepech

ochcávat chráněné barokní sochy a

vidět tě ve tmě

Smát se šišlajícím blbečkům do kotníků (čičííí! )

a přitom žárlit na cokoliv, čeho se dotkneš

Drápem rýt kočičiny do staletých dubů

souložit před vchodem  Sv. Šimona a Judy a pak

mít spoustu děcek, aniž bych si je byla schopná pamatovat

milovat celým srdcem toho, kdo mi dá zrovna nažrat

pozorovat jeho vzdalující se záda skrz dešťovou clonu

a do minuty na něj zapomenout

hodit se do každého magického rituálu

a jednoho dne se nechat zabít pro vlastní přebytečnost

neznámou čtyřkolkou s očima slepé saně...