SEN

Sen

nic mi netrvá tak dlouze

než samotné bledé hledání

tři slunce na nebi

se přely o svůj post

lidské dokonalosti zbylo jen málo

ze strachu o vlastní život,

tak zranitelná je země

za bílého dne

vznikl chaos vesmíru

a lidské oči ztrácely zrak

stála jsem před výhybkou měsíce

a chyběly mi druhé ruce,

které by zmohly měnit řád

motýl mi usedl na ukazováček

šustotem svých křídel zastavil čas

prach poletoval vzduchem,

jak v rentgenovém snímku světla

nocí se pohupovala tma

na dotyk od zatažené žaluzie

lidské duše putovaly v nenávratnu

opatrně jsem povolila prsty

sedíc ve vzduchoprázdnu

a vítr mi vzal

                       to co si říkalo život......