první den

půjdu ulicí a budu tančit, sama pro sebe

a všichni kolem se mi budou vysmívat

jen ty..  ty se zastavíš a usměješ se

tak jako první den

bylo nám šestnáct a zastavil se čas

jen těla, těla máme o dost starší

a oblečení o pár čísel větší

oči... oči stejný

jen vrásky , ze smíchu a pláče co dal nám Čas

možná budu plakat, tak jako když jsi odešel

a možná budu mít kocovinu

ze všeho vína, co jsem vypila

zajdeme na něco a budeme si povídat

o letech, který jsme chtěli prožít spolu

a vytáhneme z peněženek fotky dětí co měly být naše

nebudem to my

ne tak jak jsme chtěli

pak řekneš, že jsi na mě všechny ty roky myslel

a litoval

já se usměju a budu vědět, že lžeš

že už je všechno jedno

a večer se po pár měsících pomiluju s tím, kdo bude ležet v mý posteli

a budu myslet na nás

na všechny požáry co jsme založili

a fotky, který při nich shořely

dotkneš se, naposled

jen... ještě to nebude sbohem

tak jako první den

a ráno, ráno už budu zas jen tančit....

sama pro sebe