Modrá zášť

Ulice zhasínají, ticho nastává, lid poslouchá, co všude se šustne, jen nebohý skřet se line dunou...

Ohlédněme se dopředu a uvidíme mraky,

Ohlédněme se dozadu a neplačme,

Ohlédněme se doleva, kde lidé tančí,

Ohlédněme se doprava, tam kde lidé mlčí,

Ohlédněme se do svého nitra, kde není návratu,

třeba nás něco překvapí, bez ladu a spěchu.



Pohleďme jak noc na zem se snáší,

Pohleďme jak jiným bolestím vytváří,

Pohleďme jak zaniká den a začíná noc,

Pohleďme jak utíká čas, ne pro radost,

Pohleďme, co jsme to provedli za chyby,

napravme je, s možností svobody.



Nezmůžem nic, protože nechceme,

Nezmůžem nic, protože stůněme,

Nezmůžem nic, protože jsi nejsme jisti,

Nezmůžem nic, protože lžeme blízkým,

Nezmůžem nic, protože zlo nás pohlcuje,

začněme se hlídat víc, nebo umřeme.



Budujme nové hnízdo pro naše děti,

Budujme nová přátelství mezi lidmy,

Budujme své touhy pro jiné,

Budujme věci přeckajíc nás celé,

Budujme základy pro všechny,

co aspoň věří, že lidé žijí...

---