Vánoce? Ne, děkuji!

Přemýšlíte již o tom, jaké budou letos Vánoce? Já ano. Vždyť ze všech stran se na nás valí ta podivná vánoční nálada. Každý z nás toto období prožívá jinak. Někdo trpí stresem, někdo v klidu doma stále popíjí svůj čaj, jako by se nic nedělo.

Ptáte se, jak je to u mě? Abych se přiznal, tak musím konstatovat, že Vánoce už neprožívám tak, jako kdysi. Poslední dobou bývají Vánoce až moc velkým lákadlem pro velké zisky obchodníků, kteří se v tomto období snaží prodat i to, co v normální situaci je neprodejné. Někteří slibují koupí výrobku štěstí, někdo více lásky, tu a tam i zdraví je rázem na dosah blízko. Myslím si a doufám, že nejsem sám, že takto by to vypadat nemělo. Může se říct, že moderní doba samozřejmě sebou přináší i moderní způsoby, ale proč kazit zrovna Vánoce. Vánoce si zase zaslouží být synonymem klidu a pohody. A ne stresu a nervozity.

Na Vánoce by každý člověk měl vzpomínat jedině s lehkým úsměvem na tváří a s pocitem pohody. Ovšem realita je často velice odlišná. Kolik z Vás má na Vánoce špatné vzpomínky? Myslím, že většina si nějakou špatnou vzpomínku vybaví, že? I já si jich vybavím nespočet. Samozřejmě teď nemyslím vzpomínky typu, jak nám shořel vánoční stromeček nebo jak se někomu zasekla kost z ryby v krku. Takové události jsou tak trochu s Vánocemi odjakživa spjaté. Ale co ty vyčerpávající úklidy, nákupy atd.? Neříkám, že máme mít o Vánocích doma doslova bordel, ale nač si kazit vánoční náladu hlukem vysavače, zbytečným leštěním zrcadla, které už jednou leštěno bylo apod. A nákupy? Nemyslím si, že velkorysé dárky pomohou zlepšit prestiž vánočního času. Spíše naopak, zlatá pozlátka jen dotvoří tu dnešní podobu Vánoc, časů bezhlavého utrácení peněz za věci, které nemají žádnou citovou hodnotu.

A co teprve symbol Vánoc? Náš český Ježíšek. Taky to s ním jde z kopce. Všimli jste si, jak mrštně a bez sebemenších problémů ho vytěsňuje lstivě vyhlížející, penězi vycpaný Santa Claus z Ameriky? Z většiny výloh zhlíží právě on, vousatý chlápek s úsměvem od ucha k uchu. To není symbol Vánoc, ale symbol tržeb obchodníků.

Změnilo se toho opravdu mnoho. Kapra z vánočního stolu odstrkuje již předem připravený losos z hypermarketu, bramborový salát zas nějaké náhražky, které prý nejsou tak tučné apod. Jakoby na tom v ten jeden den záleželo. A co takový velký symbol, jakým jistě vánoční stromek je? Pravá jedlička nebo krásná borovička je nelítostně odsouzena do zániku. Teď prostě frčí plastové ohyzdy z PET láhví, kterým jistě nemůže chybět na spodní straně plastového kmínku nápis Made in China.

Tak a teď trochu zamyšlení, ano? Přemýšlejte se mnou. Kupujeme německé nebo čínské hračky českým dětem, k jídlu si připravíme pokrm složený z přísad z Polska nebo Maďarska, byt si vyzdobíme Santa Clausem z Ameriky nebo dědou Mrázem z Ruska, večer si rozsvítíme elektrický řetěz z Číny na plastovém keři, též z Číny a na závěr si pustíme anglicky zpívané koledy. Ano, to je ono. Tomu se říká české Vánoce.   

Vždyť to vypadá, že ani nevíme, proč ty Vánoce slavíme. Málo lidí dnes ví, že 25.12 je teprve ten největší svátek. Opravdu, i ty Vánoce už se ztrácejí v tom pravém slova smyslu. To si musíme přiznat všichni. Ale proč? Na tuto otázku si každý musí odpovědět podle svého. A hlavně, každý se nad sebou musí zamyslet a uvědomit si souvislosti. Pak teprve mohou být Vánoce jako dřív.