Zmena je Zivot

Bezim temnou ulickou ,jak vystrizenou z beckovyho filmu,bezim protože me někdo pronasleduje.Chci se otocit,ale neotacim se, proste bezim dal. Dobiham na konec ulicky, jedina poulicni lampa tu problikava. Musim se otocit a celit svemu pronasledovateli.To otoceni se mi zda jako vecnost, uvedomuju si,ze je vsechno neuveritlne zpomaleny. Konecne se otocim a za mnou není temna ulicka ,ale celkem slusna restaurace a muj pronasledovat je Bob Marley. Rikam si co to je za hloupost, to se mi musí zdat. V tu chvili se jedno dredy prodlouzej az na zem. Pche reknu si, tohle vazne musí byt sen. Bob si sahne do smesne oranzove kozene bundy a vytahne rucickovy budik, který zacne pipat jak když couva nakladak. V tu chvili se probouzim a vypinam budik , jenz lezi vedle me postele. Reknu si,ze to byl silenej sen,ale zazil jsem i divnejsi, a tak vstanu, naprosto mechanicky se obliknu zasednu k pocitaci a kouknu co dneska mame za hodiny ve skole. Zbalim si do tasky ucebnice a sesity a jdu se nasnidat. Když se vratim mam 20minut do doby nez mi jede autobus. Idealni cas, reknu si v duchu, a jdu si vycistit zuby. 10Minut do prijezdu autobusu na zastavku a ja uz jsem pripraven vyrazit. Jenze na zastavku to mam 5minut pomalym krokem, popobihanim 3minuty a sprintem 43vterin ,a tak si sednu do postele a divam se na digitalni hodiny na stene. Mam 5minut, uz bych mel vyrazit,ale ani nahodou se mi nechce zvedat. Mam 3minuty a tak konecne vyrazim. Nez vyjdu z baraku mam minutu a pul do prijezdu autobusu.A jako každý den zacnu utikat na zastavku,Dobehnu tam kdyz autobus prijede , proto se nikdy nezdrzim na zastavce vic jak 30sec. Dorazim do skoly, kde je jako každý den naprosta nuda. Ne ze by nebylo co delat, ale ne vsem se zamlouva uceni, nebo uceni, nebo dopisovani ukolu, nebo uceni. Po skole zajdu domu, nakrmim psa, udelam si obed stejny jako každý den, kouknu na seriál, sednu k pocitaci a zas nic duleziteho nedelam, ostatne jako každý den. Vecer si vezmu knizku , kterou si ctu dokud neusnu. Sedim ve skolni lavici, zrovna nas uci ucitel co ma na hlave rohy. Nejak me to neprekvapi, ve skole preci odjakziva uci rohaty dablove, nebo mi to tak aspon pripada. Vstanu a vyjdu na chodbu, uvidim k obzoru se tahnouci zahradu plnou krasnych kvetim, stromu a obcasnych cistych jezirek. To se mi musí urcite zdat. Hm,taky ze zda, vpravo vedle me stoji Gotrek a vlevo John Taylor, oba mají budiky a znudene se usmivaji. Kouknu zase na zahradu, která tedka vypada ještě krasneji. Zacne vyhravat budik. Probudim se a vypnu ho. Pche reknu si, divnej sen,ale zdaj se mi i silenejsi . Zase vstanu, zase se mechanicky obliknu, zase se kouknu co mame za hodiny, zbalim si, najim se, umyju se, na poslední chvili dobiham autobus, proziju nudnej den ve skole, prijdu domu, nakrmim psa, sebe, kouknu na seriál, jdu na pocitac... a porad se tesim co noveho se doctu a co noveho se mi bude zdat....

---