Zlín-střed blues...

Sedím na nádraží a jsem nejistá

tak strašně nejistá jako nikdy předtím

Přemýšlím, jestli se něco nechystá

a jestli se něco chystá nevím

Možná že není vůbec žádná konference

že by to všechno byl jen hloupý vtip?

V hlavě se dělaj divné propletence

a čím dřív se dozvím pravdu, tím líp

Tak tady čekám s časovou rezervou

mám skoro půl hodiny navíc

Do té doby mě myšlenky - vlci rozervou

jsem bezbranná jak malý zajíc

Anebo možná někdo přijde konečně

a zažene mé obavy

protože sedět tady jen tak zbytečně

to mě fakticky nebaví

Co když čekám na jiném nádraží

co jestli jsem tu v jiném čase

Má hlava do zdi posté naráží

a úzkost je mi slyšet v hlase

Kde jenom jsou, kde jenom jsou

ti lidi, na které tu čekám

Snad přijdou brzo se spásou mou

pokud už neodjeli - někam

Tak přece přišli, konečně jsou tady

a má báseň došla také k svému cíli

Kdo myslí si, že krásné je být mladý

má občas pravdu, někdy strašlivě se mýlí!