Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBez porozumění - s porozuměním
Autor
Lisa Ginmi
Na peróně je tiché ráno,
z mraků suše prší, suše jako troud
Šedivé kroky nepříjemně hlasitě klapou
Jako laciné boty drahých značek,
laciná vznešenost
a refrén za pár kaček, které spolkne šedivá inflace
Inflace srdcí, rozumu a citu
Zelený sliz stéká po zápraží,
s nepatřičným zašploucháním pokryje zas další schod
A ty se směješ
stejně jako všichni ti rozumní, kterým zdravý vkus slouží
Stojíš na peróně,
ráno je zas tiché a šedivé
Ve vlastních šatech je ti zima
Kdyby tě alespoň nechali nahou, myslíš si
to by bylo o tolik důstojnější
než nechat tě tu na opuštěném nádraží Na konci světa
stát zahalenou do svých předsudků,
smyšlenek,
hlouposti
a zbabělosti
Zelený sliz teče po zápraží
Všichni do něj stoupnou, nikdo ho nevidí
a i kdyby,
je to přece tak bizardní a pošetilé
a tak roztomile se v tom šplouchá...
Šplouch, šplouch
rozléhá se po nádraží
To zas další harant pohlédl do tváře světa
A ty, nejkrásnější z princezen, už se nesměješ
nějak není čemu
Je zima, ticho a všechny zvuky tak hlasitě nepatřičné
A hodiny na věži věčnosti,
zahalené do stříbrných závojů nesmyslné smyslnosti,
odbíjí donekonečna šestou
Tvé srdce je syrové, teď už ho neupečeš