Měsíc

Měsíc,

velké žluté kolo na noční obloze,

nebo jen půl či čtvrť i míň,

kolikrát jsem se díval nahoru

s nadějí že i ty se zrovna díváš

prosil jsem aby to tak bylo

aby nás jediný pohled nahoru

 jediná myšlenka

v té samé chvíli spojila

přenesla moře a hory

nebo jen tu krátkou ulici

půl míle nebo tisíc

žádný rozdíl není

naděje neumírá a touha je zázrak

v hlavě jenom vítr a láska

nemyslí jen touží

po blízkosti, pohlazení, po vůni a po bytí

smysl ztrácí okolí,

smysl ztrácí cokoliv

jen černí koně hlavou táhnou

kočár její výsosti

a vůbec to nebolí

žluté kolo střídá zlaté

které pohled nesnese

vlajka klesá na půl žerdi

znamení nesplněných snů a přání

v duši kolem dokola

a všichni zasmušile mlčí

ve strnulém úžasu

ke kočáru hledí

co tak náhle zastavil

uprostřed cesty

kde není cíl

a kola na nebi se pořád střídají

čas neúprosně běží

cesty zarůstají

vzpomínky mizí

všechno v prach se obrací

na smetišti věků pouhá vteřina

tak bezvýznamná,

tak nicotná

jen ty kola na nebi pořád se střídají

a pod nimi spousty nových cest

a spousty kočárů

---