Beznaděj

Hledám klid a ticho a dítě začne řvát,

chtěl bych všechno vědět, ale nevím, nač se ptát.

Chtěl bych hodnou ženu, ale nemám jí co dát,

šel jsem pouštět draka a vítr přestal vát.

Chtěl jsem se jít utopit, ale neměl jsem dost sil,

chtěl bych zažít štěstí, aspoň na pár chvil.

Nasedl jsem na tramvaj a ona jela zpět,

proč nemůžu odejít, opustit tenhle svět.

Sedl jsem si k pianu, ale neumím na něj hrát,

miluju smích, ale nemám proč se smát.

Prý mám jedno přání, ale nevím, co chtít dřív,

nesnáším to tady, ale kde jinde mám být?

Čekám pořád na zázrak, čekám, kam mě osud pošle,

hledám Boha, i když vím, že on na mě kašle.

Chci na Mount Everest, ale nenávidím zimu,

mám čistý svědomí, tak proč cítím vinu?

Sedl jsem znovu k pianu a naučil se hrát,

na zázraky nevěřím a Boha nemám rád.

Pustil jsem si pohádku a začal jsem se smát

a zítra se jdu utopit, přestal jsem se bát.