Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Lampička

15. 08. 2001
0
0
1197
Autor
sark

Podívám se kolem sebe a vidím rozsvícenou lampičku. Svítí a nic ji neruší. Bude svítit tak dlouho, dokavaď ji nevypnu. Nemůže si vybrat, jestli bude svítit. Ona musí. Má to jednoznačně ve svém popisu práce, svítit. Nikdo od ní nic jiného ani nechce. To kdybych já byl lampička, tak bych si svítil jenom, kdy bych chtěl, a na co bych chtěl, a nikdo by mě nemohl vypínat a zapínat. Byl bych to já, ta lampička a věděl bych o sobě, Ale ona o sobě neví, a proto jenom svítí. Ona je taková, jakou ji lidé chtěli mít. A taková i zůstane. Bude tady a pořád bude svítit. Teda než přijde ten člověk a zhasne ji.
Pak už nebude svítit.
Diana
25. 08. 2001
Dát tip
Inu

sark
16. 08. 2001
Dát tip
bude jí to bolet ale jak se to pozná?

sakra..... tak tys na to teď kápnul !!! boha jeho... ap: myslíš, že jí to bude bolet až jí vypnu??

Gastarbajtr
15. 08. 2001
Dát tip
a co sebeobrana v rámci přepálení wolframového vlákna žárovky?

Mahoney
15. 08. 2001
Dát tip
kdybych já byl lampička, tak budu svítit, i kdyby mi ukradli žárovku...! (ale lampička nejsem... a stejně se snažím svítit všude a všem :-))

kafka
15. 08. 2001
Dát tip
tak to je hrubá chyba! některé lampičky mají naprosto svoji hlavu a když je zapneš, tak schválně zhasnou a naopak a morseovkou blikají si... nebo nám snad chtějí něco říct...?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru