Mukl 4712

Věznice byla obsazena ruskými vojáky a odpadly vycházky. Na vycházkovém dvoře hlídkovali ozbrojení rusové. Dany si z okna cely prohlížel krpaté šikmooké vojáky, navlečené do mastných potrhaných kombinéz. Tak tohle je ta slavná rudá armáda, na kterou pěli oslavné ódy učitelé ve škole a nutily své žáky zpívat údernické písně a recitovat přiblblé básně o sovětských bolševických bohatýrech. Nechuť k hlídkujícím vojákům dávali vězňové hlasitě najevo. "Táhněte domů, Ivani, kdo vás sem zval. Válka a Brežněv je vůl!" Vojáci zůstávali v klidu i když pd nich vězňové házeli z oken cel vše co mohli postrádat. Teprve až jeden Ivan dostal tvedou patkou do čela, výhružně namířil samopal do oken cel. To na celách nad Danym, kde jsou vězněné ženy na to šly jinak. "Ivan, davaj zakurit, davaj tabak"  Některé z nich na podporu svých požadavků vystavily v mezeře okna cely macaté cecky s velkými hnědými terči bradavek. Ivani byli úplně nepříčetní, většina z nich měla doma sex tak s ovcí nebo ochočenou velbloudicí. Nadržení Ivani začali do oken házet cigarety papiros a balíčky tabáku kazbex. Po třech dnech rusáci z věznice odtáhli a život obviněných se pomalu vracel do vězeňského normálu. Ze zpráv, které pronikaly za zdi věznice byl Dany i jeho spoluvězni v šoku. V Praze se střílí a rusáci rozstříleli muzeum i rozhlas. Vraždějí lidi, hranice jsou otevřené a z republiky prchají tisíce lidí. Zvláště ta poslední zpráva Danyho zasáhla. Kdyby vydržel o pár týdnů déle na svobodě, mohl poslat fízlům pohled s klokanem, třeba z Austrálie.

---