P.O.H.

Neuchopitelné byly ty chvíle

kdy jsem na chvíli složila mozaiku ve své hlavě

ty okamžiky

aby se za chvíli rozpadla na částečky

ještě drobnější

protože stoly mají

Příliš Ostré Hrany

a ručičky hodin

se pak strhnou a jedou

pozpátku

jedou

s prázdnou citovou nádrží

a kdybych opravdu měla

ten dar

co vidí druhou polovinu obrazce

aniž ho zná

co dokáže

navršit písek pro prázdnou pláž

co vyčistí skvrnu

i když do rána je tam nová

(nevysvětlitelně)

usmála bych se do tmavých vod

je možné se vrátit

jen už to nejsi tak úplně ty