Už není.....

   Už není.....

Byly to krásné měsíce,

kdy chodívali jsme ruku v ruce.

Dokonce i slunce se nám uklánělo.

však zdálo se Ti to asi málo.

Chtěl jsi okouzlující a něžnou pannu,

tuhý mráz mě probudil ze snu.

Zdálo se, že je vše růžové,

teď utírám slzy - vše je zničené.

Vzpomínky mi nestačí,

co zmohu - už nepláči.

Zbyl mi jen šátek tmavomodrý,

zahalím své tělo do té hadry.

Vyřkl si rozsudek a já se nebránila,

snad za to mohl šum v mých uších,

snad také slepota v mých očích,

snad také ostrá bolest, která mě tak ranila,

snad také osoba, která mě tak zradila.