Čistota a špína

ČISTOTA A ŠPÍNA

1. Do prostoru čistoty se vetřela špína,
    ruce nám svazuje,bez citu hlavy stíná.
    pod andělskou tváří skývá se parazit
    tuhletu bestii nutno je zarazit.

2. Ve spáru skrývá uschlou černou růži,
    od hlavy k patě oděná v slizké hadí kůži.
    jak vlní se prostorem kachlíková mříž,
    a pak mu ji věnuje jako Kristovi kříž.

3. Byl večer a něco vonělo v soumraku,
    úder kovů ve zvonech zvoní,
    šedivé mlhy stoupají do mraků,
    zápor na mě hazí kal a závist kamení.

4. A my se smějeme když srdce bolí,
    zpíváme když je nám do pláče.
    to strast ta vůbec nešetří solí,
    a pelyňkem si samy zdobíme koláče.

5. Mračna šípů letí z napřažených luků,
    kráčíme trním podél cest,
    už hřmí pochod ďáblových pluků,
    jak málo vidíme růže kvést.

6. Hlava se mi z toho kolem točí,
    přes propasti zornic osleplých.
    ptám se tě osude kdy to všechno skončí,
    bludný kámen leží na prsou mých.

7. Do hrobu hvězdu ste uvěznili,
    spoutaným ohněm teď srší tam.
    tak pusťte ji hned ať nabude síly,
    ať může ozářit čistý nebeský chrám.
   
    ať může ozářit čistý nebeský chrám.

---