Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO ní, pro ni
20. 02. 2009
1
2
759
Autor
Alecta.Sparks
Tak tohle je další ze série špatných veršů, psaných kolem čtrnáctého roku mého života. Upozorňuji, že větší klišé na Písmoni nejspíš neuvidíte. Tak do mě! xD
Její jméno zní, jako vánek na poušti,
co tvář zchladí.
Jako jeho pláč, když ho v noci opouští-
jediým slovem zraní
Její jméno zní, jako tisíce dešťových kapek,
kterými ráda nechává kropit svou tvář.
Jako zvuk dvou párů kočičích tlapek,
pouhým okem lze vidět její zář.
"Proč jsi podlehl tomu?
Nechal ses mnou zlákat snad?
Polomrtvý poslouchej zpěv hromů
Tak, jak ležíš teď, budeš ležet napořád"
Hrdě nad ním stojí,
vítr si hraje s vraními vlasy.
Jeho rány už se nezahojí
aspoň se naposled opíjí z její krásy.
Teď leží a svírá bílou růži,
jeho život pomalu zhasíná
To jméno má vyryté v kůži
"Na věky, Kristýna!"
co tvář zchladí.
Jako jeho pláč, když ho v noci opouští-
jediým slovem zraní
Její jméno zní, jako tisíce dešťových kapek,
kterými ráda nechává kropit svou tvář.
Jako zvuk dvou párů kočičích tlapek,
pouhým okem lze vidět její zář.
"Proč jsi podlehl tomu?
Nechal ses mnou zlákat snad?
Polomrtvý poslouchej zpěv hromů
Tak, jak ležíš teď, budeš ležet napořád"
Hrdě nad ním stojí,
vítr si hraje s vraními vlasy.
Jeho rány už se nezahojí
aspoň se naposled opíjí z její krásy.
Teď leží a svírá bílou růži,
jeho život pomalu zhasíná
To jméno má vyryté v kůži
"Na věky, Kristýna!"