Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Báznovo vyznání

18. 03. 2009
1
0
431
Autor
Kaleidoskop

Počítám dny jako očka vlny na jehlici...

Nepočítám koruny, počítám úsměvy, doteky, pohlazení a milá slůvka ... ale jen to mi nestačí. Chci vidět za tím něco více, chci cítit, že lidé mě mají rádi takovou, jaká jsem... nechci se přetvařovat, chci být svá a svá jsem.

Proč myslíš, že nikdy nebudou tou "primabalerínou", kterou si každý hned cpe do přátel? Protože vím, že nic není takové, jaké se zdá ... vidím věci, o kterých se většině z vás jen snívá. Naslouchám, vnímám, slyším... nepotřebuji zářit, protože vím, že ta zář kolem je obvykle jen pozlátko. Raději vyzařuji, jen lehce světélkuji a problikávám ve tmě. Proto se mě také většina lidí bojí ...jen málokdo to ovšem řekne.

Proč se chovám tak, jak to cítím, když ostatní to dělají úplně naopak? Proč říkám věci takové, jak si myslím, když ostatní říkají to, co chtějí slyšet ti druzí? Cítím, myslím, mluvím v jednotě ... ale co je uvnitř mě, je jen moje.

Nechci nic, to je ono, nechci vůbec nic. Jsem naivní a toužím po čistém a průzračném světě. Asi vážně bojuji s větrnými mlýny. Měla bych už opravdu ten svůj věčný boj zakončit a odejít.

... takže možná chci vlastně mnohem víc, než se zdá.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru