Bauer Bordini

 

Dopis; rozkreslování

- na počátku - jsem chtěla psát fontem Bauer Bordini ale když jsem zjistila že se jmenuje jinak přestal se mi líbit. odesílám zprávy o tom za koho mne považují tak nepravidelně že by se mohlo zdát že jsou řízeny záchvěvy konstelace luny při nekonečných poutích tramvají. za rozbřesku a při západu. je celé město méně palčivé a jeho ostré hrany a jejich ostré hrany mi dovolují myslet na to že ještě vidím.

.je.

na ulici – in media res - od nich udržuji určitou vzdálenost.

předevčírem jsem utekla z Kauflandu. hráli Vivaldiho … anebo Vivaldi hrál je.

anebo se všichni dohodli a dali se spolem do dance macabre svým prachem.

tráva je šedá už na jaře.

vzduch doposud čirý.

 

už mě přešla chuť líbat zaprášenou zem.

návraty nejsou a jinde tě naberou.

orbity tramvají mne přijímají svou ulepenou podlahou

na palubu zkaženého dechu potu a pižma.

 

jen nekřížit trasy. kudy chodím. je lhostejné. kudy je lhostejné:

chodím.

stále stejné a jiné cesty jsou. město. je bezbřehé potoky kolejnic a řekami cest

a jeho chřtán se zavírá. od obzoru k obzoru. betonovými zuby

a v noci hořícími faly se rozsvěcí:

buďte světí!

rozsvěťte se!

moji tolika jazyky promlouvající oni oničem!

není sevřenějšího klína než je můj.

není sevřenějšího mně.

není sevřenějšího vám.

 

Cesta; matrjoška

zvědavě osahávám stud klaviatury automatů na cokoli. trpělivě čekám.

čekám mě.

čeká mě. moje matka. právě teď

a posléze mne pozře

.město.

kloužu

v tvých útrobách

hadovitou MHD:

můj hladký dare!

Jonáši! Dežo! Jarmilo!

---