Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

02

29. 03. 2009
0
0
345
Autor
Vincenzo

No jo baví mě to, možná se v tom trochu ztrácím, ale je to sranda pustit fantazii z uzdy.

02

Tam ve stínu paneláků, v kaluži s duhou od oleje se zrcadlí svět. Z oblohy plné černých mraků, na tvou bílou kůži padá, leje, barevný déšť. Je jako jed. Ve světě moderní doby, normální jev. A tvá bílá, hladká kůže začne se rozpouštět. Ale napřed, to strašně pálí. Z komínů vztyčených kolmo vzhůru ta oblaka vstříc plynou. A zpoza jejich mocných stínů, pohledem očí přivřených, ohnivé kolo vidí noční můru a naši zem. Zkrvavenou. A jedovaté plyny, látky, pesticidy až na věky nekonečné, život, na planetě obarvené na zeleno, skončí. A na konci ani věta, ani slovo, jenom tma, dokola.
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru