Parádní číslo

Parádní číslo aneb jak jsem učila kočku cirkusovým kouskům

  Když březnové počasí dávalo tušit,že očekávané jaro zavítá i na Lužinské sídliště,když i pupenec v parku se nalil a kos utrousil radostně cosi na klopu mého kabátku,dostala jsem nápad.

   Kočka dostane policejní výcvik,nebo alespoň cirkusový!!Jak mě mohl tak blbý nápad napadnout,to opravdu nevím.Pustila jsem se však do realizace této myšlenky s pílí termita a nadšením vědce.

   Každý člověk byl alespoň jednou za život v cirkuse,pokud ne tak si zapne televizor a má to na stejno.A co nám nabízí cirkus za poctivě vydělaný peníz?Hle,tygr proskakuje hořícím kruhem,medvěd s celou rodinkou v trabantu.Slon předvádí na požádání bezvadný klik s tlesknutím,lachtan hraje s bobrem kulečník o makrely,o králi zvířat,lvovi,ani nemluvím.Co ten musí dělat za psí kusy,aby si vydělal na pět kilo hovězího,to je prostě k nevíře!Jdeme do kina a koukáme jako diví.Obyvatel Floridy osedlává delfína,klokan v Austrálii si nasazuje boxerské rukavice a levým hákem posílá do provazů a o pár vteřin i mezi obecenstvo svého vlastního trenéra.Ochočená tarantule stepuje mimořdně zdařile Ježkův ,,Bugatti step",který hraje cvičená chobotnice čtyřručně na Steinwaye a párek lvounů lze zastihnout při tréninku karate.Mé rozhodnutí vycvičit Elizabeth bylo ovlivněno těmito fakty.Ale jak začít?Vzpoměla jsem si na drezéry v Humbertu.Jasně!Měli vždy po ruce přichystané žrádlo,bidlo a pětačtyřicítku pro své pruhované miláčky.

   Přinesla jsem domů dvacet deka hovězího,nakrájela ho na misku a lehce pocukrovala.Tříměsíční čičina zavětřila tak silně,až se udělal průvan,který přirazil dveře od koupelny.Pokud jde o žrádlo,to je vždy připravena,ale o její gurmánských skolnech se zmíním někdy příště.Nabyla jsem přesvědčení,že za misku hovězího,hravě přepíše schwabachem ,,Proti všem".Od táty jsem si vypůjčila vzduchovku a sedla si na podlahu,kočičí lahůdku po levé ruce,zbraň po pravé ruce,jsa poučena počínáním krotitelů.

   ,,Budeme cvičit,myšilovko," pravila jsem vlídně a pohladila jí po hřbetě.,,Jóó,to jsi uhádla," zívla kočka a podezíravě si mně prohlídla.,,Když zapanáčkuješ,dostaneš maso," vybafla jsem na ní z ostra a ukázala jí kus dobroty.Ani nezapanáčkovala,vystřelila od samé země jako saranče a ve zlomku vteřiny už spokojeně přežvykovala.Tak tohle ne,řekla jsem si a nalila na ruku kysličník,protože tahleta rošťanda mě pořádně podrápala.Na něco jsem zapoměla,nemám klacek.Každý cvičkitel šelem musí mít přece klacek nebo bidlo,aby si získal náležitý respekt.Vyštrachala jsem s tátovi tažky paličku k bubnům.,,Jseš malá,tohleto musí stačit," povídam Bettynce.Ta jenom zatříhala ušima a zírala.,,Tak znova.Hezky zapanáčkuj a bude bašta." Opakovala jsem povel a vzorně předvedla žádaný cvik.,,Běž do Prčic,šašku...!" zavrčela zhnuseně kočičanda a svraštila brvy.,,Hele nemumlej a koukej panáčkovat!" zavelelal jsem fortelně,protože při výcviku musí být říznost.Ani se nehnula.Zkusím něco jiného.V předsíni má táta uložené věci k bubnům.Je tam i jeden ráfek s proraženou plastikou.Blánu jsem odstranila a ráfek přinesla.Bettka byla na stole a hodovala.,,Dolů a hezky fofrem!!" zařvala jsem.Seskočila a naježila chlup,že vypadala jako dikobraz.,,Co na mě řveš??" blýskla nenávistně očima.Ukázala jsem jí prázdný ráfek a pro její klid prostrčila ráfkem ruku.Několikrát.,,Hodná Bettka,malá kočičanda.Proskočíme kolečkem a dostaneme masíčko...." domlouvala jsem čertici.Nic,seděla jako zařezaná.,,Tak neblbni a skákej" domlouvala jsem kočce a pokoušela se jí podplatit zvláště vybraným kouskem masa.Sežrala ho s rychlostí blesku a seděla dál.Oči jí svítili jako lucerny,což mi dokonale otrávilo večer.

   Druhý den jsem pokračovala.Kočka nereagovala a bylo znát,že mé cvičitelské snahy jsou jí pro srandu.Jen na mé občasné zařvání,které nemělo daleko k zoufalství:,,Hopláá..." vyskočila jako pérák na gauč nebo na židli.To bylo,ale všechno.Moje máma se tím vším královsky bavila,dokonce i při výcviku asistovala,neboť co se mé mamči týče,má jisté dreserské zkušenosti s mým bratrem a se mnou.Smířila jsem se s tím,že kočku nenaučím,ani dávat pac a salutovat,ani proskakovat obručí,bubnovat na bonga calypso,chodit po předních packách,ani válet sudy do schodů,dokonce ani vykládat pasiáns,ke kteréžto činnosti jsem jí marně přemlouvala.Melancholicky jsem se drbala na hlavě......To přece není možné!!Tygr je přece taky šelma kočkovitá a jak se dovede pro prostná nadchnout.Pravda,cení tesák,nenávistně mele pantem,ale cvičí.

   Pátý den jsem zanechala marné snahy naučit Bettku cirkusovým kouskům a tím jí dát možnost ochutnat z kotlíku slávy a popularity.Ochraptělá a uřícená jsem se posadila do křesla.Bettka ťapala po cvičišti a chechtala se pod fousy s bezstarostností záložáka.Když jsem drobátko vychladla,postavila jsem na kávu.Načerpám nové síly,chytnu inspiraci a uvidíme!V okamžiku,když jsem nesla kouřící šálek ke stolu,což je od sporáku slabé dva metry,ozvalo se radostné:,,mňáááááúúúú........" a něco mi přistálo za krkem a zatlo vehementně drápy!,,Co šílíš,macku jeden,bláznivej.......!!" zaječela jsem divoce.Šťastně mi zavrněla do ucha:,,Ale,že ses lekla,cóóó....??"Shodila jsem jí na podlahu a postavila na stůl zbytek kávy.Čičina protočila packy,dvakrát proletěla pokojem jako kulový blesk,skok na gauč,na židli a mě na prsa!Vyškrábala se mi na rameno a jízlivě poznamenala:,,S tou svou dresurou se jdi vycpat.Tohle umím sama vod sebe...!"Když se vrátila máma,nevěřila mi ani slovo.Boží mlýny melou pomalu,ale jistě.Uvěřila v deseti minutách!Bettka zopakovala tohle parádní své parádní číslo tak neočekávaně,že klobása,kterou právě servírovala na stůl,se docela neesteticky povalovala místo na talíři na koberci.,,Och.... jsi mistryně dresury!!" zvolala obdivně a oči jí zaplály štěstím.,,Houby mistryně.TO JÁ SAMA,všechno sama...!!" zavřeštěla čičina a zopakovala cvik stejně mistrně jako před chvílí.