Sen nebo skutečnost?

Adéla, čtrnácti letá holka se na své klisničce Molly kochá lesem, jede krásným, pohodlným krokem a vyjížďka se jí moc líbí. za to je jasně vidět že Molly se vyjížďka moc nelíbí. Chtěla by furt hnát kupředu rychlím cvalem a závodit s větrem. adéla jí poplácá po krku, zkrátí si otěže a pobídne klisničku do klusu. To ale Molly nestačí a vyrazí si cvalem. Adéla se jí snaží zarazit, ale pak pochopí, že to nemá smysl, obě si užívají vyjížďky až do té doby, než Adéla uslyší kroky a zapraskání větví. Okamžitě kobylku zastavila do kroku a pak úplně. Chvilku se rozvlížela, ale pak to uslyšela znova. Bála se a najejí kobylce byl taky vidět neklid. Pobídla klisničku do rychlého cvalu a uháněla lesní stezkou jak o závod. Zastavila na louce, když už si myslela že je v bezpečí. V tom jí ale bodlo u srdce a strašně se bála, protože se přesně před ní z křoví vynořila tmyvá postava s lesklým předmětem v ruce. Adéla nepřemýšlela dlouho a hned klisničku pobídla do plného cvalu. Když už uviděla stáj, kde má klisničku ustájenou, zpomalila do kroku a teď už cítila, jak se jí po těle rozlévá teplo. Před stájí seskočila z Molly a odváděla jí do boxu. Když o několik minut později kobylku hřebelcovala, přemýšlela, kdo to asi mohl být v lese. Vtom se s hlasitými ranami postupně zabouchly všechny dveře vedoucí do stáje a Adéla se ocitla ve stáji sama. Vykoukla ven z boxu a zděsila se. U hlavních dveřích stejná osoba jako byla v lese. Rozběhla se proti Adéle a napřáhla proti ní nožem, pak znova a znova. Adéla se stíhala vyhnout ale poslední se nevyhla. Osoba jí udělala velkou řeznou ránu na ruce, pak jakoby lusknutím prstu zmizela a Adéla se probudila celá promočená potom ve své posteli. Pomyslela si, že to byl jen sen, tak se jí ulevilo, lehla si a usnula. Ráno se vzbudila a hned zamířila k zrcadlu, jak to dělává každé ráno. Začala si pročesávat své dlouhé, hnědé vlasy, ale ty se jí hrůzou málem zvedly, když viděla svůj odraz v zrcadle. Na ruce měla velkou řeznou ránu. Nevzpomínala si, kde by k ní přišla, až na ten sen. tychle seběhla schody dolů do kuchyně a chtěla si to alespoň opláchnout pod vodou. V umyvedle ale ležel bílý, napolo přeložený papír a na něm slova "DOSTANU TĚ"