Touha

Co láskou jest a co zklamáním?

Kdo to ví?Nikdo neodpoví.

Zklamání bolí - láska někdy také a víc.

Láska i zklamání ruku v roce jdou,

nemají cíl,jen tak bloudí a sem tam usednou.

Jedno jim je komu ublíží a komu pomůžou.

Není v srdci zklamání lásky zmařené,

stojí již zeď kterou zbořit nelze ničím,

každý kdo prošel - pochopí.

A pak,když člověk slzu upustí,

spláchne tím vše čím byl a žil.

Zbývá touha silnější než život sám,

s touhou i snem probouzí se každý den,

ať už jasný nebo mrakem přikrytý.

Touha po tom co nám je blízko,

i co daleko,marná někdy se zdá.

A tak natáhnout ruku do neznáma zbývá nám,

a věřit v to že sen se ve víru promnění,

víra v touhu co je v nás.

Kdo nevinný - hoď kamenem.

A tak sedím u hory umělé,

lidskou vinou stvořené,

pak se rozmýšlím a kámen hodím -

- na vrchol.

Pak čekáme na ten okamžik-

-na chvíli setkání.

Stane se tak znenadání -

- náhodou či úmyslem?

Stojí-neví co dál,jak zachovat se má,

rozdělí se ve dví a váhá,bohudík -

-nebo bohužel?

A touha zbývá - bohudík ...