Tátovi

Chodil si pro mě,

pro malé dítě

a já si předla,

jak malé kotě.

 

Byla jsem šťastná,

měla tě ráda,

ty jsi mi ale

ukázal záda.

 

Proč jsi to udělal,

co jsem ti provedla?

Do srdce kudla

se mi tím zabodla.

 

Nechals mě samotnou,

jako kůl v plotě,

teď už to vím,

už nejsem dítě.

 

Když jsem tě získala

po čase znova,

padaly z tebe jen

omluvná slova.

 

Slova jsou slova,

skutek je skutek,

nevím proč, ale

zase si utek.

 

Proč mi to děláš,

vždyť jsem tvá dcera,

vidím tě před sebou

jakoby včera.

 

Ty už tu nejsi,

však já to vím,

odešels navždy,

už se nedovím ...

 

 

 

 

---