Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoslední slova
11. 05. 2009
0
2
291
Autor
Spirit Crusher
Počin z roku 1994.
Poslední slova
Moc jsem chtěl mít vše, co mají jiní.
Vyrovnat se jim a žít taky trochu jako člověk.
Mnohokrát jsem na ulici usnul
a zdály se mi krásné sny o měkké posteli.
Mnohokrát jsem na ulici usnul
a zdály se mi krásné sny o stolu plném jídla.
Mnohokrát jsem na ulici usnul
a zdály se mi krásné sny o konci bídy.
Peobouzím se v otrhaných kalhotech,
děravé blůze, neoholený a pácnoucí
na ulici bez konce, která je mi souzená.
Stále s prázdným žaludkem,
zmrzlý a zkroušený,
bojící se tohoto světa, této reality.
Je krásné žít, ale ne jako já.
Nic už pro mě nemá smysl,
neím jak dál a ani nemůžu dál.
Chybí mi nohy a bez nich
se špatně vzdaluje od každodenního života.
Je mi souzeno místo na ulici bez konce.
Neoholenému, páchnoucímu, v otrhaných kalhotech,
děravé blůze...
Moc jsem chtěl mít vše, co mají jiní.
Vyrovnat se jim a žít taky trochu jako člověk.
Mnohokrát jsem na ulici usnul
a zdály se mi krásné sny o měkké posteli.
Mnohokrát jsem na ulici usnul
a zdály se mi krásné sny o stolu plném jídla.
Mnohokrát jsem na ulici usnul
a zdály se mi krásné sny o konci bídy.
Peobouzím se v otrhaných kalhotech,
děravé blůze, neoholený a pácnoucí
na ulici bez konce, která je mi souzená.
Stále s prázdným žaludkem,
zmrzlý a zkroušený,
bojící se tohoto světa, této reality.
Je krásné žít, ale ne jako já.
Nic už pro mě nemá smysl,
neím jak dál a ani nemůžu dál.
Chybí mi nohy a bez nich
se špatně vzdaluje od každodenního života.
Je mi souzeno místo na ulici bez konce.
Neoholenému, páchnoucímu, v otrhaných kalhotech,
děravé blůze...