Po smrti

Jen jedinou růži mi do hrobu dejte,

místo truchlivých projevů mi zahrajte metal,

a Vy mí přátelé nahlas se ptejte,

proč jsem tak dlouho před branou čekal…

Netruchli maminko, že pohřbíváš syna,

zemřel jsem šťastný a pro lásku rád,

vždyť za mého života byla mi zima,

a po smrti budou, mě vzpomínky hřát.

Budu vzpomínat na sny, které jsem nezažil,

budu vzpomínat na ty, které jsem nepoznal,

budu vzpomínat na štěstí, jímž jsem se nabažil,

budu vzpomínat na slib, jemuž jsem nedostál…

Čas dostihne každého, jednou i Tebe,

já už to mám za sebou, bez vyhlídek na nebe…