Nikdy...

Na dosah ruky a přece tak daleko,

nelze Ti ani naproti jít,

pod jednou střechou jsme od sebe vzdáleni,

a tak si o Tobě nechávám snít…

Jednou si zakleta do kapky rosy,

a s poledním sluncem zcela se vytratíš,

jindy si se mnou, jen jako pocit,

a já tajně doufám, že nikdy se neztratíš…

Andělských křídel lehkost a nevinnost,

někdy mi připadá, že láska je povinnost,

někdy mi připadá, že nikdy ji nepoznám,

někdy mi připadá, že na ni zbývám sám…

Tajně Tě miluji a cit svůj skrývám,

jak trávíš čas s jinými tiše se dívám,

trpím tím pověstně, jako to zvíře,

až staneš se nevěstou, přeteče číše…

V té číši sám, se pomalu utopím,

však o tom že miluji, nikomu nepovím…