Kniha nad ránem

Hodiny odbíjí teprve druhou,
oči i žaludek pálí,
postel je kdesi v dáli,
já u stolu přemítám nad jednou knihou.

Vazbu má celkem pevnou,
tlustá je mírně
a tváří se smírně,
však nechce být příliš levnou.

Nejistá třese se v barevném přebalu,
čeká - kdo po ní sáhne,
kohože do sebe vtáhne,
zaujme vůbec - rychle či pomalu?

Odradí někoho slepené stránky,
překlepy,
hrubky,
vybledlé plánky?

Nenudí předmluva, doslov či stať?

Rozpláče – pobaví?
Vyděsí – uklidní?
Pomůže – uškodí?
Poučí – zaslepí?
Uspí – probudí?
Zastaví – rozproudí?
Poškrábe – pohladí?
Nabije – unudí?
Spasí či zatratí..?

SAKRA TAK AŤ!