Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNeznámá
13. 05. 2009
1
2
385
Autor
Desiree
Neznámá
Stojíš uprostřed davu
tvůj úsměv hřeje u srdce.
Ten úsměv, kterej předstíráš
uprostřed davu, kde nikdo nevidí
co skutečně říkají tvý oči.
A nebo jen nechce vidět?
Ty oči plný beznaděje,
ty smutný, zhaslý světýlka.
Pláčeš?
Tvé srdce křičí do světa.
Jsi dívka? Uvadlá květina.
Nikdo neslyší.
A nebo jen nechce slyšet?
Stačil okamžik,
jeden okamžik a zestárla jsi snad o sto let.
O sto let, který ti nikdo nevrátí.
Snad tě někdo zradil?
Nestojíš o soucit.
Ztratila jsi víru.
Víru v něco, co nejspíš nikdy ani nebylo.
Zůstane už jen ten pocit.
Ten prázdný pocit, co ti stále bude připomínat
minulost.
Kdo ti vzal sny?
Kdo ti vzal naději?
Sama si nejsi jistá.
Ale jedno víš určitě.
Už nikdy...
Stojíš uprostřed davu
tvůj úsměv hřeje u srdce.
Ten úsměv, kterej předstíráš
uprostřed davu, kde nikdo nevidí
co skutečně říkají tvý oči.
A nebo jen nechce vidět?
Ty oči plný beznaděje,
ty smutný, zhaslý světýlka.
Pláčeš?
Tvé srdce křičí do světa.
Jsi dívka? Uvadlá květina.
Nikdo neslyší.
A nebo jen nechce slyšet?
Stačil okamžik,
jeden okamžik a zestárla jsi snad o sto let.
O sto let, který ti nikdo nevrátí.
Snad tě někdo zradil?
Nestojíš o soucit.
Ztratila jsi víru.
Víru v něco, co nejspíš nikdy ani nebylo.
Zůstane už jen ten pocit.
Ten prázdný pocit, co ti stále bude připomínat
minulost.
Kdo ti vzal sny?
Kdo ti vzal naději?
Sama si nejsi jistá.
Ale jedno víš určitě.
Už nikdy...