Už nechci

Snažil jsem se dát svůj svět jen jedné dámě
nebylo to kamarádce ani mojí pravé mámně
bylo to jen tobě, tak na co ti lhát
proč to tak dopadlo, když měl jsem tě rád.

Jak už to tak bývá, láska někdy klame
všichni jsme se s tím setkali, všichni to už známe
vypne mozek přijde hádka, přijde nekonečná skládka
odejde něha přijde hrubost, odejde láska přijde krutost

Pětadvacet hodin denně v kuse se hádáme
naší společnou cestu, tu už ani neznáme
vraždíme se navzájem, útočnými pohledy
pod náma dvěma, už začali praskat ledy

Jsem jako v poušti, a písek všude dokola
symbolizuje tebe a to je ta pohroma
spaluješ mně ničíš mě a zarýváš se do kůže
jsi ostrá jako trny ze šípkové růže

Víš co hele kašlu na to já se prostě vzdávám
sílu na ty naše hádky já už prostě nemám
bylas pro mě všechno ale už jsi jenom prach

kterej odnes vítr asi třeba opodál ...