Víš kdo jsem?

Pálím lidská těla,

což mi radost dělá,

kopu temné jámy

pro pány i dámy.

Zatlačím vám víčka,

až vám zhasne svíčka,

vytesám vám pomník,

jsem totiž váš hrobník.

Namísto lopaty ostrou kosu nosím,

tou - namísto trávy - lidský plevel kosím.

Jsem poslední co zříš,

než ti stluču kříž,

neměj ze mě strach,

jsem prostě tvůj vrah.

Skoro jako střela životem jsi prolét,

nadešel tvůj konec, teď to bude bolet.

Budeš ležet ztuhle

v lakované truhle,

skončilo tvé žití,

dál budeš jen hníti.

Jak prožít život bylo jen na tobě,

teď kapky deště tančí ti na hrobě.

Pohřební věnce a zvadlé kytky,

pod nimi leží už jen tvé zbytky.