Zakleté city

S minulostí je občas těžké se vypořádat zvlášť jak se vám připomíná na každém kroku,a co teprv, když víte, že to všechno mohlo být úplně jinak...

Chtěla bych být šťastná,…snad je mi to zakázané

 

Chtěla bych ho milovat, ale už vím že to není možné

 

Proč jsem dala přednost pomíjivosti před city?

 

Proč jsem si vybrala život bez lásky?

 

Ztracená ve svých snech

 

Ztracená v naději, že přijde lepší zítřek

 

K tvému hrobu nemohu blíž

 

K tvému tělu připoutalo se mé

 

Komu říct všechny své pocity a bázně

 

Komu říct, stalo se vše vůbec správně?

 

Pochopí snad přítel zradu?

 

Pochopí snad smutek radost?

 

Ztratí se jiskra zůstává oheň

 

Ztratí se vášeň zbyde však láska

 

Začátky jsou krásné

 

Konce tak snadné

 

Ukázals mi mou černou známku a řekl zbohem

 

Ukázals mi lásku a vzal kus srdce

 

Netoužím už po novém začátku, když nechci tenhle konec

 

Netoužím po smíchu, když neuvidím tvůj úsměv

 

Nezkoušej mi lhát, když umím číst v tvé tváři

 

Nezkoušej mě odmítat, když máš mě stále rád

 

Neodsuzuj mě být bez tebe, když odsuzuješ tak i sebe

 

Neodsuzuj cizí slzy, když nevíš co je k tomu vede

 

Hledám si svůj smutek ve tvých stopách

 

Hledám si své místo jako pes u pánovy nohy

 

Spícím se odpustit už nedá

 

Bohužel usnula sem i já

---