Brána druhého nekonečna

Kalamář periskop na mě číhá na rohu

má násadka se vrací do své skořápky

list papíru rozpíná svá bílá křídla

brzy mi jeho dva drápy

vyškrábou oči

nepozoruji nic než své bývalé tělo

své bývalé tělo!

Měli jste příležitost vidět je v celé nádheře

v den všech směšných

ženy si vložily šperky do úst

jako Demosthenés

já však jsem vynálezce jednoho telefonu

z českého křišťálu

a z anglického tabáku

v přímém spojení

se strachem!